 |
Zkuste použít funkci Auto Bracket
Korekce expozice nebo použití blesku
Fotografie dětí pořizujte z výšky jejich očí
Ke zdůraznění barev květů využijte vyvážení bílé
Změnou ohniskové vzdálenosti (zoomem) dejte květům pevnější vzhled
Makrozáběry možné pouze s kompaktními digitálními fotoaparáty
Trik je přitisknout objektiv přímo na sklo
Histogram je velmi užitečnou pomůckou při focení na jasně osvětlených místech
Jak funguje synchronizace na dlouhou expozici
ISO citlivost, stativ, obrazový šum a obrazová kvalita
Změňte výsledný dojem z vašich snímků vhodným nastavením vyvážení bílé
Zkuste použít filtry
Správné použití zámku zaostření
Zvolte vyvážení bílé podle konkrétních světelných podmínek
Květy na stromech foťte z výšky
Nastavením osvětlení ovládejte stín
Zkuste použít speciální efektové filtry
Dva způsoby omezení rozmazání snímku
|
Zkuste použít funkci Auto Bracket
Při fotografování je často velmi obtížné se rozhodnout, jaké nastavení expozice byste měli použít. Jednou z velkých výhod digitálních fotoaparátů je, že po fotografování můžete nechtěné snímky jednoduše smazat. Proto vám doporučujeme pořídit více snímků s různými nastaveními expozice. K tomu můžete s výhodou použít funkci BKT (Auto Bracket) – pokud jí je váš fotoaparát vybaven. BKT je funkce umožňující pořízení série těsně po sobě jdoucích snímků s postupně se měnící hodnotou korekce expozice. Jednoduchým stiskem a podržením tlačítka spouště můžete pořídit libovolný požadovaný počet snímků.
U většiny typů fotoaparátů se funkce BKT nachází v menu režimu fotografování [DRIVE]. Nastavit můžete velikost změny korekce expozice (krok v EV mezi jednotlivými pořízenými snímky) a počet snímků, které se mají pořídit.

* Toto je obrazovka menu fotoaparátu SP-500UZ
Pro pořízení snímků jednoduše stiskněte tlačítko spouště a podržte jej stisknuté. Snímky se pořídí v následujícím pořadí: Pokud uprostřed auto bracketing sekvence tlačítko spouště uvolníte, budou se snímky ukládat až do okamžiku jeho uvolnění.
Snímky se ukládají zleva doprava, v následujícím pořadí: [BKT] Hodnota korekce: 1.0 / Počet snímků: 5
Snímky se ukládají zleva doprava, v následujícím pořadí: [BKT] Hodnota korekce: 1.0 / Počet snímků: 5
|
Nahoru |
 |
Korekce expozice nebo použití blesku
Při fotografování v interiéru nebo na slabě osvětlených místech je nutné změnit nastavení fotoaparátu tak, aby byl předmět na snímku dostatečně světlý. Můžete použít buď korekci expozice nebo blesk. Výběr konkrétní metody závisí na fotografovaném předmětu a podmínkách při pořizování snímku. Použití blesku k osvětlení předmětu je velice snadné. Pokud jej ovšem použijete, mohou výsledné fotografie působit nepřirozeně, neboť blesk zcela potlačí přirozené okolní osvětlení předmětu. Naopak pokud využijete korekci expozice, okolní světlo na snímku zůstane, takže fotografie bude působit mnohem přirozeněji. Korekce expozice ovšem může vést k prodloužení expozičního času a zvyšuje se pravděpodobnost rozmazání snímku pohybem předmětu nebo chvěním fotoaparátu. Jste-li v situaci, v níž hrozí rozmazání snímku, můžete zvýšit hodnotu citlivosti ISO. To ovšem současně povede i ke zvýšení úrovně obrazového šumu na snímku. Na otázku, která z těchto metod je lepší, neexistuje jednoznačná odpověď, proto je asi nejlepší zkusit snímek pořídit jak s bleskem, tak i bez blesku, s korigovanou expozicí.
Porovnejte tyto snímky pořízené s korekcí expozice a s bleskem
|
 |
 |
|
 |
 |
|
Snímek pořízený s korekcí expozice: Velmi dobře je vidět výraz tváře fotografované osoby i okolní světlo, ovšem světlé oblasti v pozadí jsou přeexponované. |
Snímek pořízený s bleskem: Celý snímek je dobře osvětlený, ale jas interiéru/exteriéru a atmosféra vnitřního osvětlení nejsou reprodukovány správně. |
|
Nahoru |
 |
Fotografie dětí pořizujte z výšky jejich očí
Při fotografování dětí nebo míst, kde si děti hrají, zkuste snímek pořídit z výšky odpovídající úrovni očí dětí, a ne z nadhledu. Pořídíte-li snímek z výšky očí dospělého člověka, bude záběr směřovat dolů a budou na něm zejména hlavy dětí, na nichž nebudou patrné výrazy obličejů. A protože širokoúhlý záběr (zoom nastavený na W) zdůrazňuje perspektivu, budou hlavy dětí zvětšené, zatímco jejich těla budou vypadat menší než ve skutečnosti. V podřepu budete mít oči na úrovni očí dětí a docílíte tak mnohem lepších výsledků.
Zkuste záběr pořídit z různých výšek
Snímek pořízený z výšky očí rodičů Na snímku pořízeném z výšky očí dospělého je hlava zvětšená a není patrný výraz tváře dítěte. Kromě toho pozadí dítěte tvoří podlaha, takže snímek je zasmušilý a nudný.
|
|
 |
|
 |

|
|
Snímek pořízený z výšky očí dítěte Na snímku pořízeném z výšky očí dítěte je krásně zachycen výraz dětského obličeje. Zkuste podřepnout a při pořizování snímku mít zrak ve stejné výšce jako dítě. |
 |
|

|
|
|
 |

|
Snímek pořízený z výšky menší než je úroveň zraku dítěte Občas zkuste dát fotoaparát ještě níže. Protože širokoúhlý záběr (zoom nastavený na W) zdůrazňuje perspektivu, budou nohy na snímku vypadat delší, takže postava dítěte bude vypadat vyšší a hubenější. Kompaktní digitální fotoaparáty jsou natolik malé a lehké, že můžete bez použití viewfinder.hledáčku velmi snadno pořizovat snímky těsně u země.
|
Nahoru |
 |
Ke zdůraznění barev květů využijte vyvážení bílé
Existuje nekonečné množství různých květů v nekonečně mnoha barvách. Digitální fotoaparát nemusí být schopen barvu některých květů efektivně zachytit. Například narůžovělé květy mohou na snímku vypadat bílé. Stejně mohou vyjít i květy nažloutlé. Zkuste změnit nastavení vyvážení bílé a zvýraznit tak na snímku jemný barevný nádech takových květů. Pokud jej nezměníte, je za normálních okolností vyvážení bílé nastaveno na automatiku [AUTO]. Ke zvýraznění jemných barevných odstínů květů mnohdy postačí pouhá změna nastavení na [ ] nebo [ ]. Pokud se vám zdá, že barvy na snímku neodpovídají realitě, zkuste tedy změnit nastavení vyvážení bílé.
Porovnejte efekt různých nastavení vyvážení bílé barvyPorovnejte efekt různých nastavení vyvážení bílé barvy
 |
 |
 |
 Snímek pořízený s WB nastaveným na AUTO (Vyvážení bílé = Auto) Barva květiny je vybledlejší než ve skutečnosti. |
 Snímek pořízený s WB nastaveným na [ ] (Vyvážení bílé = Slunečný den) Růžová barva květů je snímku příliš intenzivní. |
 Snímek pořízený s WB nastaveným na [ ] (Vyvážení bílé = Podmračený den) Při focení s vyvážením bílé odpovídajícím dni se zataženou oblohou jsou zdůrazněny modré tóny, čímž se zvýší podíl červených tónů na snímku. Povšimněte si, že se též zvýšil podíl červené složky barevných tónů trávy v pozadí. |
|
Nahoru |
 |
Změnou ohniskové vzdálenosti (zoomem) dejte květům pevnější vzhled
Fotoaparát je vybaven vestavěným transfokátorem (zoomem). S jeho pomocí můžete s objektivem nastaveným na široký úhel záběru pořizovat záběry velkých ploch nebo si naopak při nastavení na telefoto přiblížit a zvětšit vzdálené objekty. Proměnná ohnisková vzdálenost vám jednak umožňuje zvolit oblast, kterou si přejete na snímku zachytit, a dále vytvářet různé efekty. Pokud například fotíte na místě, na němž kvete množství květin, při nastavení na široký úhel záběru vytvoříte dojem, že jednotlivé květiny jsou od sebe vzdálené. Při nastavení na telefoto se vzdálenost mezi jednotlivými květinami opticky zmenší, takže budou vypadat hustěji u sebe. Jejich perspektiva pak vypadá kompaktněji než vzdálenost vnímaná zrakem. Tento jev se nazývá „komprese perspektivy“ a výsledný dojem je, že květů je mnohem více.
 |
 |
 Stejné pozadí s květinou zdající se být dále, výsledný dojem je, že květiny kvetou jen řídce. |
 Stejné pozadí s květinou zdající se být dále, výsledný dojem je, že květiny kvetou jen řídce. |
|
Nahoru |
 |
Makrozáběry možné pouze s kompaktními digitálními fotoaparáty
S kompaktním digitálním fotoaparátem můžete jednoduše volbou nastavení „makro“ pořizovat záběry detailů předmětu. Můžete tak snadno pořídit například detailní snímky květů. Kompaktním fotoaparátem můžete pořídit natolik skvělé snímky, že pořízení podobných s mnohem dražší zrcadlovkou může být jen velmi obtížné. Jedná se o širokoúhlé makrofotografie. Se zrcadlovkou je jen velmi obtížné pořídit makrozáběr s tak širokým úhlem záběru, jakým disponuje kompaktní fotoaparát. Pro tento účel také neexistují žádné objektivy. Pořizování širokoúhlých makrozáběrů – širokoúhlá makrofotografie – je proto fotografickou technikou, kterou lze provozovat pouze s kompaktními fotoaparáty. Ačkoliv dojmu, který navodí velká rozostřená plocha při použití teleobjektivu na zrcadlovce, nedokážete dosáhnout, je širokoúhlé makro specialitou kompaktních fotoaparátů.
Porovnejte tyto snímky pořízené z různých úhlů

 |
|
 Maximální detail v normálním makro režimu. Předmět je zvětšený, ale okolní scéna je nejasná. |
 Detail v super makro režimu Předmět je zvětšený a vidět je i okolní scéna. | * u některých typů fotoaparátů se zoom zafixuje na přiblížení i v super makro režimu.
|
Nahoru |
 |
Trik je přitisknout objektiv přímo na sklo
Jednou z věcí, o které byste se měli starat při fotografování přes sklo, například rybiček v akváriu, jsou světelné odrazy od skla. Ve skle se často odráží interiérová svítidla nebo světla okolních vodních nádrží, takže pokud snímek pořídíte „normálně“, nebudou rybičky na snímku jasné. Ve skle se občas může odrážet i sám fotoaparát, který se pak objeví na pořízeném snímku. Pokud však objektiv fotoaparátu při fotografování přiložíte přímo na sklo, můžete pořídit skvělé snímky a předejít všem těmto nežádoucím odrazům. Máte-li na sobě světlé oblečení, můžete se ve skle odrážet i vy sami a nechtěně tak být zachyceni na snímcích. Tomu předejdete, pokud si vezmete oblečení tmavších barev. Tuto techniku můžete využít nejen při focení akvárií, ale i při pořizování snímků nočních scén z vyhlídkových teras budov. Klíčem k pořízení pěkných snímků akvária či nočních scén přes sklo je přitisknout objektiv přímo na sklo.
|
 |
 Na skle akvária je patrný odraz fotografa. |
 Snímek pořízený s objektivem přiloženým přímo na sklo akvária. |
|
Nahoru |
 |
Histogram je velmi užitečnou pomůckou při focení na jasně osvětlených místech
Při fotografováním kompaktním digitálním fotoaparátem se obvykle díváte na jeho monitor (LCD displej). Některé digitální fotoaparáty vůbec nemají optický hledáček, jakým jsou standardně vybaveny konvenční fotoaparáty na film. Monitor vám umožňuje přesně ohraničit záběr a je velmi příjemný i proto, že zobrazuje množství dalších informací vztahujících se ke snímku. Při focení venku za slunečného dne ovšem může být sledování monitoru kvůli intenzivnímu okolnímu světlu trochu obtížné. Problematické je nejen zaměření záběru, ale těžké je i určení správné expozice. V takové situaci může být velmi účinnou pomůckou pro stanovení správné úrovně expozice histogram. Histogram zobrazuje distribuci světla v záběru a oceníte jej zejména při fotografování venku za jasného dne. Na rozdíl od expozimetru zobrazuje histogram distribuci (rozložení) jednotlivých úrovní jasu v záběru. Naučit se správně používat histogram může chvilku trvat, ale jakmile to zvládnete, budete mít k dispozici velice účinný a užitečný nástroj.
|
 |
 |
Snímek pořízený se správnou expozicí: Graf histogramu se nedotýká levého ani pravého kraje a žádná část záběru není zcela černá (podexponovaná) ani příliš bílá (přeexponovaná). |
Snímek pořízený s korekcí expozice o +1.0: Graf histogramu se dotýká pravého kraje. Bílá květina na snímku je příliš bílá (přeexponovaná), což vede k „přepálení“ a ztrátě podrobností v přeexponovaných partiích.< TD>
| Snímek pořízený s korekcí expozice o -1.0: Graf histogramu se dotýká levého kraje. Všechny ostatní části snímku kromě bílé květiny jsou příliš tmavé nebo zcela černé (podexponované), což vede ke ztrátě podrobností. |
|
Nahoru |
 |
Jak funguje synchronizace na dlouhou expozici
Při fotografování s bleskem ve scénických režimech [SCENE], jako je noční portrét [NIGHT+PORTRAIT], se používá metoda zvaná synchronizace na dlouhou expozici (pomalou závěrku). Mějte, prosím, na paměti, že pokud se rozhodnete používat blesk synchronizovaný s dlouhou expozicí, aniž byste využili předdefinovaná nastavení, jako je [NIGHT+PORTRAIT], budete se muset důkladně seznámit s různými operacemi a funkcemi fotoaparátu. I když použijete režim synchronizace na dlouhou expozici, například v režimu nočního portrétu [NIGHT+PORTRAIT], předejdete chybám, když porozumíte tomu, jak fotoaparát vlastně pracuje. Podívejme se tedy, jak pořízení snímku probíhá krok za krokem.
1. Postavte předmět do vzdálenosti, v níž bude správně osvětlen bleskem. Dbejte na to, aby předmět stál k fotoaparátu dostatečně blízko, protože vestavěný blesk nemá příliš velký dosah. Světlo blesku je také silnější, když je pozadí tmavé a vzdálené. Snímku může též pomoci korekce expozice směrem k záporným hodnotám.

2. Nastavte expoziční čas tak, aby bylo možno vyfotit pozadí se správným jasem bez použití blesku. Ujistěte se, že pozadí je dostatečně osvětlené okolním světlem a lze jej s dlouhou expoziční dobou zřetelně zachytit. Na fotoaparátech vybavených režimy S (automatika s prioritou času) a/nebo M (manuální režim) můžete expoziční čas nastavovat nezávisle na ostatních parametrech.

3. Pořiďte snímek s expozičním časem nastaveným výše v bodě 2, avšak s bleskem, a získáte požadovaný snímek předmětu s osvětleného bleskem s viditelným pozadím zachyceným dlouhou expozicí. Pokud váš fotoaparát disponuje režimem „noční portrét“ [NIGHT+PORTRAIT], můžete synchronizaci na dlouhou expozici provést velmi snadno. Jestliže tento režim není na vašem fotoaparátu k dispozici, dosáhnete stejného efektu, pokud v nastavení blesku můžete zvolit dlouhý expoziční čas [SLOW].

|
Nahoru |
 |
ISO citlivost, stativ, obrazový šum a obrazová kvalita
Existují dva způsoby fotografování nočních scén: Použitím stativu zamezíte pohybu fotoaparátu, a tedy i rozhýbání snímku, a můžete použít delší expoziční čas. Nebo nastavíte citlivost ISO na vyšší hodnotu, takže výsledný expoziční čas nebude příliš dlouhý. Nastavením příliš vysoké hodnoty ISO se ovšem výrazně zvyšuje hladina obrazového šumu, což způsobuje zrnitost výsledného snímku. Ovšem i když ISO citlivost ponecháte na nízké hodnotě a budete fotit s delším expozičním časem, může být obrazový šum na snímku stále patrný. Můžete tak nabýt dojmu, že fotografie nočních scén mají tendenci obsahovat vždy mnoho šumu. Tomuto problému ale lze předejít, a to pořízením snímku ještě předtím, než se úplně setmí. Pokud tedy snímek pořídíte v době, kdy ještě zbývá nějaké okolní světlo, nebude expoziční čas příliš dlouhý a nebude důvod zvyšovat výrazně citlivost. Určitě ale použijte stativ. Ani při slabém osvětlení nebude expoziční doba natolik krátká, aby bylo možno pořídit snímek nerozmazaný bez stativu, „z ruky“.
|
Nahoru |
 |
Změňte výsledný dojem z vašich snímků vhodným nastavením vyvážení bílé
Při fotografování nočních scén je většina světelných zdrojů umělých. Je zde světlo zářivek vycházející z budov, světlo rtuťových výbojek a řada dalších typů světla. Přejete-li si pořídit snímky s barvami blízkými realitě, ponechejte vyvážení bílé nastavené na [AUTO]. Změnou režimu vyvážení bílé na [ ], [ ] nebo [ ] dosáhnete různých barevných tónů, takže výsledné snímky budou mít atmosféru odlišnou od snímků pořízených s nastavením [AUTO]. S různými nastaveními můžete experimentovat.Zkuste změnit nastavení WB (vyvážení bílé )
 |
 |
 |
 Vyvážení bílé WB nastavené na AUTO I když scénu osvětluje směs různých typů světla, pořídíte při nastavení [AUTO] za normálních okolností dobré snímky. |
 Nastavení na [Slunečný den]
|
 Nastavení na [Podmračený den] Dosáhnete tepleji vypadajícího snímku s mírně zdůrazněnými červenými tóny. |
 |
 |
|
 Nastavení na [Žárovka] Toto nastavení eliminuje červenou část spektra výrazně vyzařovanou žárovkou (žárovkové osvětlení), což vede ke zdůraznění modrých tónů. |  [Zářivka] se příliš neliší od nastavení [AUTO], protože osvětlení noční scény je relativně podobné.
|
|
Nahoru |
 |
Zkuste použít filtry
K dispozici jsou dva typy filtrů na objektivy: (1) všeobecně použitelné filtry používané pro správnou reprodukci barev a (2) speciální efektové filtry používané k vytváření speciálních fotografických efektů. Všeobecné filtry zahrnují filtry typu skylight, ND a PL filtry. Když se seznámíte s charakteristikami a účinky jednotlivých filtrů, můžete kompaktním fotoaparátem pořizovat snímky, které budou moci směle soupeřit se snímky pořízenými digitální zrcadlovkou.
[Skylight filtr/UV filtr] Tento bezbarvý, průhledný filtr nijak neovlivňují viditelné světlo a používá se zejména k zachycení ultrafialového (UV) záření. Ultrafialové záření je pro lidský zrak neviditelné, ale na snímcích může způsobit zeslabení barev. Tento filtr absorbuje ultrafialové záření a napomáhá tak správné reprodukci barev. Je k dispozici v několika různých typech lišících se mírou absorpce UV záření. Protože však v současné době všechny objektivy fotoaparátů mají povrchové vrstvy absorbující UV záření nanesené přímo na sobě, je tento typ filtru často používán spíše jako mechanická ochrana objektivu.
[PL filtr] Též známý jako polarizační filtr. Tento filtr je také používán ve slunečních brýlích. Potlačuje světelné odrazy a napomáhá tak reprodukci výrazných, sytých barev. PL filtr pro fotografování má dvojitý rámeček. Filtr se nasadí na fotoaparát a otáčením rámečku dosáhnete potlačení odraženého světla. Musíte použít typ filtru s kruhovou (cirkulární) polarizací. Podívejte se na některé příklady toho, jakých efektů lze s použitím PL filtru dosáhnout.
Potlačení odrazu světla od vodních ploch
 |
 |
 Bez PL filtru |
 S PL filtrem |
Obtain more vibrant blues for the sky
Jak používat polarizační (PL) filtry Při použití polarizačního (PL) filtru byste si měli být vědomi podmínek, za kterých je nejúčinnější. Při fotografování vodní hladiny je tento typ filtru nejúčinnější, je-li úhel fotoaparátu vůči rovině odrážející světlo mezi 30 a 40 stupni. Pokud fotoaparát míří téměř vodorovně nebo naopak téměř kolmo na hladinu, nelze dosáhnout dobrého účinku filtru. Při fotografování oblohy je účinek filtru nejvyšší, když má fotoaparát vůči rovině odrážející světlo úhel okolo 90 stupňů. Pokud se světlo odráží od listů stromů, není úhel tak důležitý a relativně snadno lze dosáhnout dobrých výsledků. Při otáčení rámečku lze vždy kontrolovat efekt filtru na monitoru, což také během fotografování doporučujeme dělat – nastavte filtr podle konkrétních podmínek tak, abyste dosáhli požadovaného efektu, a pořiďte snímek.
 |
|
| Fotografování vodních hladin |
Fotografování oblohy |
[ND filtr] Tento (neutrální) filtr slouží ke snížení množství světla vstupujícího do objektivu. Přejete-li si na snímku zachytit tok vody nebo pohyb předmětu, musíte použít delší expoziční čas. Delší expoziční čas ovšem nelze použít za silného osvětlení, protože by snímek mohl být přeexponovaný. ND (neutrální) filtr omezí množství světla vstupujícího do objektivu, a tak vám umožní delší expozici. S jeho použitím budete moci použít delší expoziční dobu i tehdy, když již nemůžete nastavit větší hodnotu clony. K dispozici je několik typů ND filtrů (např. ND2, ND4, ND8, atd.) podle toho, kolik světla dokáží zadržet. Čím vyšší je číslo, tím větší množství světla filtr zadrží. Podívejte se na několik příkladů toho, jakých efektů lze dosáhnout s použitím ND filtru.
|
Nahoru |
 |
Správné použití zámku zaostření
Nesprávné zaostření je jedním ze zásadních důvodů pro pocit, že se snímek nepovedl. Existuje mnoho důvodů rozostřených snímků. Velmi často se stává, že jste chtěli zaostřit na určitý konkrétní předmět, ale fotoaparát se místo toho zaostřil na popředí, pozadí nebo jiný předmět. V takovém případě je velmi vhodné použít zámek (fixaci) zaostření. Zámek zaostření umožňuje předem fotoaparát zaostřit na požadované místo, které má být na snímku zcela ostré, a poté jeho pootočením dosáhnout požadované kompozice snímku.
Pořízení pamětní fotografie s uměleckým dílem v pozadí: Aby bylo umělecké dílo vidět celé, postavily se obě osoby daleko od sebe. Fotoaparát se ovšem místo na osoby v popředí zaostřil na pozadí. Použitím zámku zaostření fotoaparát donutíte správně zaostřit na osoby.

Nejprve se seznamte s funkcí tlačítka spouště. Pomalu jej stiskněte. Jakmile jej jemně napůl stisknete, ucítíte odpor a tlačítko se v této pozici zastaví. Pokud na něj zatlačíte trochu více, domáčknete jej úplně. Poloviční stisk tlačítka do pozice, v níž cítíte odpor, se nazývá „namáčknutí“, stisk tlačítka zcela dolů se pak nazývá „úplný stisk“. Při „namáčknutém“ tlačítku spouště se fotoaparát zaostří na předmět, při úplném stisku pak pořídí snímek.
Pohněte fotoaparátem a zaostřete jej na jednu z osob. Sledujte přitom obraz na monitoru. Když fotoaparát zaostří na předmět, potvrdí zaostření pípnutím. Obraz na monitoru přitom bude také zcela ostrý. Značka cíle AF na monitoru vás informuje o poloze aktuálního ostřícího bodu. Při dosažení správného zaostření se také na obrazovce objeví značka . Pokud fotoaparát nedokázal správně zaostřit, pípnutí se neozve a značka bude blikat. V takovém případě uvolněte tlačítko spouště a poté jej znovu stiskněte. Dokud tlačítko spouště držíte „namáčknuté“, bude fotoaparát udržovat nastavené zaostření, a to až do úplného stisku tlačítka spouště.

Držte tlačítko spouště „namáčknuté“ a pohněte fotoaparátem zpět – tak, abyste se znovu vrátili k požadované kompozici záběru. Poté tlačítko spouště domáčkněte a dejte, abyste jej předtím neuvolnili (tj. celou dobu jej musíte držet zpola stisknuté). Spustí se závěrka (pořídí se snímek).

Podívejte se na některé příklady situací, v nichž je funkce uzamknutí zaostření velice užitečná. Fotografování záhonu květin v plném květu: Všude jsou velmi podobně vypadající květy, takže se občas nedaří zaostřit fotoaparát na ten konkrétní květ, který si přejete vyfotit. Zkuste uzamknout zaostření přesně na tom květu, který chcete zachytit na snímku.
|
 |
Fotoaparát ostří na květinu poblíž středu snímku. |
Uzamkněte zaostření na květiny v popředí a poté upravte kompozici záběru. | Při fotografování rychle se pohybujícího předmětu na něj fotoaparát často nedokáže dostatečně rychle zaostřit, a to ani když tlačítko spouště stisknete ve správném okamžiku. V takovém případě můžete zaostření uzamknout předem – zaostřete na něco jiného, nacházejícího se v podobné vzdálenosti jako předmět, který si přejete vyfotit v pohybu, a držte tlačítko spouště „namáčknuté“. Jakmile požadovaný předmět vstoupí do záběru, stiskněte tlačítko spouště úplně. Na příkladu je zaostření předem uzamknuto na míči a vy jen čekáte s „namáčknutým“ tlačítkem spouště na správný moment pořízení záběru.
 |
 |
Přesně v okamžiku, ve kterém se delfín dotkne míče, domáčkněte tlačítko spouště. |
Předem zaostřete na míč, uzamkněte zaostření a čekejte. |
|
Nahoru |
 |
Zvolte vyvážení bílé podle konkrétních světelných podmínek
Ke svícení se používá řada různých světelných zdrojů. Ačkoliv mohou vypadat podobně, existuje i řada různých zářivek vydávajících například světlo podobné dennímu nebo bílé světlo. Jednotlivé typy světelných zdrojů vydávají světlo různých barev. Proto vyfotografujete-li stejný, čistě bílý předmět za různého osvětlení, mohou mít výsledné snímky modrý nebo naopak červený nádech. Vyvážení bílé je funkce, která vám umožňuje zabránit ovlivnění snímku barvou světla a pořizovat snímky se správnými barvami. Pokud máte při fotografování problémy se správným zachycením barev, zkuste změnit nastavení vyvážení bílé.
Tento snímek byl pořízen ve světle vstupujícím dovnitř přes papírovou zástěnu a světle vydávaném lampou se žárovkou osvětlující interiér

[ ] ponechá beze změny červenou část spektra vyzařovanou žárovkou, ale umožňuje přesné zachycení atmosféry místa. Přejete-li si scénu zachytit ve věrných barvách, nastavte režim vyvážení bílé na [ ]. Protože se však fotoaparát pokouší potlačit červené tóny, modré tóny slunečního světla za papírem budou zdůrazněny.
|
Nahoru |
 |
Květy na stromech foťte z výšky
Existuje řada stromů, které nádherně kvetou – například třešně, švestky či magnólie. Pokud květy na stromě budete fotit zespoda, když stojíte pod stromem, může se stát, že budou mít jako pozadí oblohu. Při jasně modré obloze bude tento kontrast krásný, ovšem při šedé obloze bude celý snímek mdlý. V takovém případě zkuste strom vyfotit z jiného místa. Když snímek pořídíte z větší dálky, s použitím teleobjektivu (přiblížení předmětu zoomem, strana T), budete jej moci pořídit bez oblohy v pozadí. Dlouhá ohnisková vzdálenost objektiv též květům dodá zdání pevnosti a výsledné fotografie budou vypadat více prostorově. Pokud je poblíž k dispozici výše položené místo, můžete snímek zdůraznit jeho pořízením z „ptačí perspektivy“. Trik při focení kvetoucích stromů spočívá ve „focení z výšky, s použitím teleobjektivu - zoom ke straně T“.
Porovnejte tyto snímky pořízené z různých úhlů
|
 |
 |
 Snímek pořízený z výše položeného místa s použitím teleobjektivu |
 Snímek pořízený při pohledu na strom zezdola, v pozadí je obloha |
 Snímek pořízený ze stejné výšky jako má strom, v záběru překáží jiné stromy |
|
Nahoru |
 |
Nastavením osvětlení ovládejte stín
Při fotografování v interiéru často není předmět dostatečně osvětlen. K focení však nepotřebujete složitou světelnou aparaturu - můžete využít světlo vstupující dovnitř oknem. Umístěním předmětu blízko okna, jímž dovnitř proniká světlo, můžete dosáhnout jeho měkkého nasvícení. Protože však světlo na předmět dopadá jen z jedné strany, bude předmět vrhat stín. Snímky s hlubokými stíny nejsou příliš působivé, ale problém můžete jednoduše odstranit použitím předmětu, který naleznete doma.
Předmět byl umístěn u okna, jímž dovnitř vstupuje světlo
 |
 |
 |
| |
|
 Jas snímku může být v pořádku, ale v místech, na která světlo přímo nedopadá, se objeví stíny. Mezi světlými a tmavými partiemi snímku bude příliš velký kontrast. | List papíru byl použit k odrazu světla z okna na předmět
|
 |
| |
 Světlo dopadá i na stranu předmětu odvrácenou od okna a jas je v celé ploše snímku dobře vyvážený.. |
|
Nahoru |
 |
Zkuste použít speciální efektové filtry
K dispozici jsou dva typy filtrů na objektivy: (1) všeobecně použitelné filtry používané pro správnou reprodukci barev a (2) speciální efektové filtry používané k vytváření speciálních fotografických efektů. Typické speciální efektové filtry zahrnují „Cross“ (hvězdičkové) filtry, změkčující filtry, atd. Tyto filtry můžete použít ke změně atmosféry snímku.
Hvězdičkový (Cross) filtr Povrch skla těchto filtrů je pokryt jemnými vrypy tvořícími rastr. Pokud scéna obsahuje bodové světelné zdroje, rozzáří se jako malé hvězdičky s rozbíhajícími se paprsky. Čím silnější světelné zdroje jsou v záběru, tím je efekt zřetelnější. Když filtr jednoduše podržíte před objektivem, můžete výsledný efekt pozorovat na displeji fotoaparátu a pořídit přitom snímek. Tyto filtry často mají dvojité rámečky, takže otáčením rámečku můžete měnit směr světelných paprsků.
Změkčující (Soft Focus) filtr Těmito filtry můžete změkčit kontury a dosáhnou tak měkkého, mírně rozostřeného snímku. Při fotografování dekorativních světel přes změkčující filtr můžete získat snímek se snovou, nadpozemskou atmosférou. Tyto filtry lze též použít k fotografování portrétů. Když filtr jednoduše podržíte před objektivem, můžete výsledný efekt pozorovat na displeji fotoaparátu a pořídit přitom snímek.
Další typy filtrů Speciální efektové filtry dále zahrnují difúzní filtry zachovávající ostrý obraz ve středu snímku, ale rozostřující okolí, barevné efektové filtry vytvářející speciální barevné efekty a makropředsádky - užitečné, když předmět chcete zvětšit podobně jako lupou.
Existuje i řada dalších speciálních efektových filtrů určených pro digitální zrcadlovky. Tyto filtry se nasazují na objektiv, takže je nutno zvolit velikost odpovídající průměru objektivu zrcadlovky. Co se týče kompaktních digitálních fotoaparátů, není příliš mnoho typů, na jejichž objektiv by bylo možno nasadit filtr, nicméně filtry můžete i přesto použít – jednoduše jej podržte před objektivem a zkontrolujte výsledný efekt na monitoru fotoaparátu.
Mějte na paměti, že při použití speciálních efektových filtrů může být obtížné správně zaostřit. Nejprve fotoaparát nasaďte na stativ a „namáčknutím“ spouště uzamkněte zaostření. Držte tlačítko spouště zpola stisknuté a podržte filtr před objektivem.
|
Nahoru |
 |
Dva způsoby omezení rozmazání snímku
Když předmět není dostatečně osvětlen, pokusí se fotoaparát podržet závěrku déle otevřenou, aby jeho obrazový snímač zachytil více světla. Tato situace se nazývá dlouhá expozice (pomalá závěrka, slow shutter). Pokud se fotoaparát nebo předmět během expozice snímku pohne, projeví se to na výsledné fotografii jako rozmazání. Fotoaparát nabízí dva různé způsoby, jak takovému rozmazání předejít: (1) Použitím vyšších citlivostí ISO a (2) Použitím funkce obrazového stabilizátoru s posuvem CCD snímače.
Jak snímek ovlivňuje expoziční doba?
Kdy bude snímek rozmazaný? 1. Pokud fotoaparátem při stisku tlačítka spouště pohnete. 2. Pokud se předmět pohybuje rychleji, než je rychlost závěrky, a nelze jej zachytit zcela ostře, „zmrazený“. 3. Pokud předmět zvětšíte transfokátorem (zoomem) nebo pomocí režimu makro. Důvod rozmazání snímku v případech 1 a 3 je stejný (pohyb fotoaparátu). Je-li ovšem předmět zvětšený, pak se i velmi malý pohyb fotoaparátu znásobí a snímek se rozmaže.
|
 |
 |
 1. Expoziční doba: 1/2 sekundy. Pohyb fotoaparátu se projeví rozmazáním snímku.
|
 2. Expoziční doba: 1/40 sekundy. Předmět se v okamžiku stisku tlačítka spouště pohnul. |
 3. Přiblížení předmětu transfokátorem (zoomem). Expoziční doba není příliš dlouhá, ale i malé pohyby způsobí silné rozmazání snímku. | Použití vyšších citlivostí ISO Použití delších expozičních časů lze předejít zvýšením citlivosti obrazového snímače na světlo. Fotoaparát použije automaticky vyšší ISO citlivost tak, aby odpovídala jasu předmětu. Při použití vyšších citlivostí ISO není nutno používat delší expoziční časy. Při použití vyšších citlivostí ISO bude v obraze více šumu, snímek bude vypadat zrnitý. Tato metoda je účinná zejména tehdy, když je vaší prioritou pořízení ostrého snímku bez použití blesku, a to i za cenu mírného snížení obrazové kvality snímku. Takto také lze v záběru „zmrazit“ pohyb.
Použití funkce obrazového stabilizátoru s posuvem CCD snímače Tento způsob stabilizace obrazu využívá mechanického pohybu CCD prvkem - obrazovým snímačem, který má ve fotoaparátu podobnou roli jako film v klasických fotoaparátech. Zapnutí nebo vypnutí digitální obrazové stabilizace nijak neovlivňuje expoziční čas ani ISO citlivost. Delší expoziční čas se použije v závislosti na jasu předmětu. Pokud je k dispozici příliš málo světla a je nutno použít příliš dlouhou expoziční dobu, nemusí být možno zcela zamezit rozmazání záběru ani s použitím stabilizace. Rozmazání snímku také nemusí být možno zabránit při příliš velkém pohybu fotoaparátu. Stabilizátor sice předejde rozmazání snímku pohybem fotoaparátu, ale protože se použije delší expoziční čas, pohybující se voda a světla jedoucích aut budou na snímku rozmazaná.
* u fotoaparátů Olympus se stabilizace s posuvem CCD snímače nazývá jednoduše „obrazový stabilizátor“.
|
Nahoru |
 |
|