Myslel jsem si, že mým životním posláním je stát se producentem v hudebním průmyslu. Skutečně tvrdě jsem pracoval a skončil jsem v Londýně, kde jsem se pokoušel uzavřít smlouvu s některým z velkých hudebních vydavatelství. Dělal jsem hudbu pro velké televizní show v Norsku a vypadalo to, že vše jde tak, jak si přeji. Bylo mi dvacet a cítil jsem tíži a také důležitost toho, co dělám, pro moji budoucnost.

A poté, po množství tvrdé práce a také vzhledem k dalším okolnostem, jsem „narazil na zeď“ a rozhodl se vrátit se zpět do mého rodného města Hamar v Norsku. Zde se mi jako jednadvacetiletému narodilo první dítě a vše vypadalo naprosto jinak než před časem v okouzlujícím Londýně. Byl jsem na tom dost špatně, protože jsem se vzdal hudby, takže jsem se dostal až do depresí.

Po roce jsem v novinách spatřil inzerát. Místní obchod s fototechnikou potřeboval výpomoc. Šel jsem na pohovor a to místo dostal, i když jsem s profesionálním fotografováním neměl vůbec žádné zkušenosti.