| Problém:
| Při úmyslném použití může být rozostření určitých částí obrazu silným nástrojem, jak oddělením objektu od pozadí vést oko diváka k hlavnímu motivu, nebo jak zdůraznit rychlý pohyb objektu. Ve většině případů je ale jen pouhým rušivým prvkem. Rozostření snímku již zničilo nesčetné množství záběrů a milionkrát již fotografové litovali promarněných příležitostí, kdy neostrost znehodnotila fotografii neopakovatelného momentu. Někdy lze situaci částečně napravit pomocí software – avšak v mnoha jiných případech je záběr nenávratně zničen. Jednou z možných příčin rozmazání obrazu je chvění fotoaparátu. Ruka s fotoaparátem se vždy trochu třese, přestože si toho fotograf málo kdy všimne a za běžných okolností je tento fakt v pořízeném snímku zřídkakdy patrný. Zejména při fotografování s velkými ohniskovými vzdálenostmi nebo při použití dlouhých expozičních časů však mohou vést i malé pohyby fotoaparátu k rozmazání snímku. |
|
Úmyslné rozostření. Malá hloubka ostrosti může zdůraznit hlavní motiv. |
Odhadem lze říci, že běžné chvění fotoaparátu nebude mít za následek rozmazání snímku, pokud není expoziční čas delší než převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti. Například: při použití objektivu s ohniskovou vzdáleností 200 mm bude nejdelší expoziční doba, při které roztřesení fotoaparátu nezpůsobí rozmazání obrazu, přibližně 1/200 s. (hodnota ohniskové vzdálenosti při přepočtu na 35 mm fotoaparát). Pokud světelné podmínky vyžadují delší dobu expozice, je nejsnazším a nejběžnějším způsobem, jak zabránit rozmazání snímků, použití stativu nebo opření fotoaparátu o nějaký pevný předmět. Stativy ale bývají těžké a ve většině případů je nepohodlné nosit jej všude s sebou, takže pokud nestojíme o další zátěž, nezbývá než doufat, že bude vždy po ruce nějaká vhodná opora pro váš fotoaparát.
Snímek vyfotografovaný
se stabilizací obrazu. |
Nechtěné rozostření obrazu
vinou otřesů fotoaparátu. |
Řešení:
Zejména pro fotografování za špatných světelných podmínek nebo fotografování s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi vyvinul Olympus mechanický stabilizátor obrazu, zabraňující rozostření snímku vinou otřesů fotoaparátu. Tento stabilizátor obrazu detekuje a kompenzuje neúmyslné otřesy rukou. Umožňuje tak použít expoziční časy až o pět EV kroků delší než bez stabilizace obrazu, takže fotografům značně usnadňuje pořízení ostrého záběru i za špatných světelných podmínek nebo při použití velkých ohniskových vzdáleností.
A jelikož je zabudován v těle fotoaparátu, spolupracuje s jakýmkoli připevněným objektivem formátu 4/3. Fotograf je tak ušetřen starostí s rozhodováním při koupi každého objektivu, zda potřebuje stabilizaci obrazu či nikoli. Stabilizátor je jednoduše součástí fotoaparátu. To znamená: žádné další starosti, žádné další výdaje za objektivy se stabilizátorem. |
|
Jak stabilizátor obrazu pracuje:
Srdcem vestavěného stabilizátoru obrazu vyvinutého a zkonstruovaného společností Olympus je exkluzivní motor Olympus Supersonic Wave Drive (SWD) s vynikající citlivostí a ovladatelností. Ten využívá informace o otřesech fotoaparátu získané z nově vyvinutého snímače detekujícího a analyzujícího otřesy a vibrace fotoaparátu. Piezoelektrický prvek pohybuje odpovídajícím způsobem obrazovým snímačem a kompenzuje tak otřesy fotoaparátu.
 |
 |
Nahoře: Komponenty stabilizátoru obrazu Olympus.
Vlevo: Příklad vestavěné jednotky stabilizace obrazu, jejíž součástí je také SSWF a obrazový snímač. |
V závislosti na režimu zvoleném uživatelem se stabilizace provádí buď podél obou os x a y, nebo pouze podél osy y. První z režimů je výchozím nastavením pro běžné fotografické situace, druhý z režimů je užitečný v případě, že fotograf sleduje fotoaparátem pohyb objektu, například závodní auto, kdy je pohyb fotoaparátu v ose x záměrný.
Stabilizace obrazu je užitečná také pro zachycení pohybujících se objektů.
 Starší informace k tomuto tématu
|
