Když jsem tehdy v roce 2003 vzal poprvé do ruky fotoaparát Olympus Camedia, ani ve snu mě nenapadlo, jaká to bude cesta. Vzestupy a pády, změny stylu, změny v chápání fotografie, spousta špatných tahů a někdy i těch dobrých. Jedna věc se ale nikdy nezměnila... Olympus.
Nejprve jsem byl zvědavý, poté si mne získali dobří lidé z Olympusu, kteří byli vždy připraveni pomoci, a nyní jsem uchvácen kvalitou vybavení, které mě nikdy nezradilo.

Můj styl je dokument a reportáž, ale rád se také toulám světem surrealistické a abstraktní fotografie. Rád fotografuji koncerty, vystoupení, svatby, krajiny a městské scenérie. Vše, kde nemusím ovlivňovat scénu před sebou. Mám rád momentky a spontánní události.
Vzhledem k mému fotografickému stylu se na mých fotografiích můžete někdy setkat s bokehem. Mám bokeh rád, ale když fotím, nemyslím na něj, snažím se mít co nejkratší expoziční čas a co nejmenší ISO a clonu. Bokeh je jen produkt. Pro bokeh je samozřejmě velmi důležitý rozdíl ve vzdálenosti objektů. Pokud jde o bokeh, rád fotím v noci s jasnými světly v pozadí, jako jsou například pouliční lampy.

Často fotografuji lidi na různých večírcích, koncertech, svatbách a podobně. Takže se neustále potýkám se špatnými světelnými podmínkami.
V poslední době tíhnu k 17mm, který je skvělý pro krajiny a městské scenérie. Po 25 mm a 45 mm sáhnu, když fotografuji lidi a pouliční fotografii, a samozřejmě za slabého osvětlení. Byl jsem mile překvapen ostrostí, rychlým zaostřováním, krásně sametovým bokehem a světelností těchto objektivů.

Nejsem technický typ, takže se nemohu pouštět do podrobných recenzí, ale úžasné detaily na fotografiích a úžasná kvalita je něco, co mi na tváři pokaždé vykouzlí úsměv. Nedávno se mě někdo ptal na nějaké tipy ohledně těchto objektivů. Řekl jsem mu, že jediné, co mohu poradit, je tento objektiv vzít a začít používat. Nelze udělat chybu. Myslím to vážně, z mého pohledu a pro mé fotografické potřeby jsou tyto objektivy fantastické.

Autor a fotograf: Silvijo Selman