Mobile Version Hide

K prohlížení využíváte internetový prohlížeč Internet Explorer 6. Tento prohlížeč je již zastaralý.
Pro bezpečné a spolehlivé prohlížení stránek doporučujeme, abyste upgradovali na některý z následujících prohlížečů:

Firefox / Safari / Opera / Chrome / Internet Explorer 8+

Příroda a divočina

Existuje spousta míst, kam bych se rád vydal, ale když se naskytla příležitost zúčastnit se projektu Olympus Wildlife Project (v jehož rámci mají mezinárodní fotografové, filmaři a novináři možnost navštívit vzdálené a divoké kouty světa), rozhodl jsem se pro poloostrov Kamčatka.
Společně s Krystianem Bielatowiczem jsme se vypravili ke Kurilskému jezeru, které se nachází pouhých 200 kilometrů od města Petropavlovsk-Kamčatskij, správního centra Kamčatského kraje.

První setkání s medvědem na mě hluboce zapůsobilo, zejména proto, že na mě v tu chvíli nikdo nedohlížel, ani jsem po ruce neměl žádnou zbraň. Když jsem vylezl ze stanu, zpozoroval jsem „monstrum,“ které se na mě upřeně dívalo z křoví vzdáleného snad jen dvanáct metrů. Jediné, co mě od šelmy oddělovalo, byl 5milimetrový drát, natažený kolem tábořiště. Medvěd naštěstí zůstal v klidu, což mi umožnilo sejmout z fotoaparátu objektiv s dlouhým ohniskem M.Zuiko Digital ED 40–150mm F2.8 PRO a nasadit „třístovku“ (M.Zuiko Digital ED 300mm F4.0 IS PRO). Začal jsem zvíře, které čas od času vystrčilo hlavu z křoví, fotografovat. I když medvěd nebyl vidět v celé své kráse, fotografie hlavy skryté v porostu a vyplňující celý záběr měla své kouzlo.

Na konci léta proplouvají Kurilským jezerem tichomořští lososi. V té době se na březích řek a jezer shromažďují stovky medvědů. Není to svátek jen pro ně, ale i pro každého fotografa, který se v této oblasti nachází. K tomuto účelu jsem pořídil snímky jak s krátkým, tak s dlouhým objektivem. Širokoúhlý objektiv jsem používal zejména ve fotopasti, i když párkrát se mi podařilo být k těmto zvířatům tak blízko, že se nevešli do záběru.

Fotoaparát OM-D E-M1 Mark II s objektivem M.Zuiko Digital ED 12mm F2.0 jsem vložil do speciálního pevného plastového pouzdra a snímky jsem pořizoval z bezpečné vzdálenosti pomocí připojení Wi-Fi na svém chytrém telefonu. To bylo možné zejména proto, že na obrazovce chytrého telefonu lze sledovat přesně to, co vidí fotoaparát. Druhou možností snímání je použití oblíbeného detektoru pohybu, který se používá v poplašných systémech. Stačí pár drobných úprav a jeho elektrické kontakty sepnou, když dojde k detekci pohybu. Uzavření elektronického obvodu pak uvolní závěrku.

Mohlo by se zdát, že není nic jednoduššího, než nastavit fotopast a počkat si, až sama vyfotografuje ten nejlepší snímek, který lze pořídit. Mnoho situací, které jsem zažil, však dokládá, že je to jen teorie. V jedné z takových situací se k fotopasti velmi přiblížil dospělý medvěd, kterého past zaujala. O chvíli později položil tlapu na past a začal krabici převracet. Mohl jsem jen doufat, že ji otočí výzorem tak, aby mířila na něj. Přemýšlel jsem, jak rychle změnit parametry expozice, abych pořídil dobrý snímek, ale medvěd past samozřejmě otočil tak, že jsem na svém chytrém telefonu viděl jen písek a vodu. Vzápětí už krabice s mým fotoaparátem a napájecím zdrojem plula po hladině jezera a pomalu nabírala vodu. Vybavení naštěstí přežilo a celé zařízení se dalo nadále používat. Praxe ukazuje, že k pořízení skvělých fotografií nestačí jen past, ale i spousta času a štěstí.

Jen malé procento našich fotografií bylo pořízeno na dálku. Krystian natáčel videa z ruky a rovněž používal stativ a dron. Současně jsem já fotografoval jak se stativem, tak bez něj. Zřejmě nejzajímavějším zážitkem pro nás oba bylo pozorovat medvědy, jak chytají lososy. Samotný lov je velmi dynamická událost. Z toho důvodu jsem používal rychlé sekvenční snímání, průběžné ostření a objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností. Především objektiv 40-150mm F2.8 PRO se zoomem a objektiv 300mm F4.0 IS PRO.

Fotoaparát OM-D E-M1 Mark II obsahuje velkou vyrovnávací paměť, což vám umožňuje fotografovat rychlostí 15 snímků za sekundu při použití režimu mechanické závěrky. Díky tomu jsem dokázal zachytit celou sekvenci ulovení lososa, krok za krokem a velmi přesně, a mohl tak ukázat celý děj od skoku do vody až po vytažení lososa. Jako obvykle používám ukládání do formátů RAW + JPG.

Rovněž poměrně často používám režim Pro Capture. V tomto režimu fotoaparát ukládá do vyrovnávací paměti to, co vidí, ještě předtím, než domáčknete tlačítko spouště. Namáčknutí tlačítka spouště pak zahájí proces záznamu snímků RAW + JPEG v plném rozlišení rychlostí až 60 snímků za sekundu do vyrovnávací paměti. Zatímco jsem sledoval medvědy stojící na břehu, namačkával jsem tlačítko spouště. Vždy, když medvěd skočil, aby ulovil rybu, spoušť jsem domáčkl. Tento způsob fotografování mi umožnil uchovat celou sekvenci a vybrat pak nejzajímavější snímek, na kterém medvěd skáče do vody.

Pokud jde o fotografování přírody, je pro mě nejzábavnější znázornit určité okamžiky zcela odlišným způsobem. Proto je fotografie medvěda, stojícího osamoceně ve vodě, méně zajímavá než zachycení určitých drobných detailů. Ačkoli na každém fotografickém kurzu uslyšíte, že byste neměli fotografovat proti světlu, mým nejoblíbenějším snímkem z celého projektu Olympus Wildlife Project je fotografie pořízená proti slunci. Slunce, medvěd i já jsme byli v jedné ose. Samotná scéna je podexponovaná, což jí dodává výraz. Tmavé fragmenty se utápějí v černé ploše a jedinými exponovanými částmi snímku jsou odrazy ve vodě a medvědova srst osvětlená zezadu.

Experimentujte a využijte toho, že vám digitální fotografie poskytuje možnost pořídit velké množství snímků ve venkovním prostředí. Je hřích nepoužívat sekvenční snímání, obzvláště, pokud jste příznivcem fotografování dynamických přírodních dějů. Často se bojíme přiznat, kolik snímků jsme pořídili během výpravy či výletu, ale pravdou je, že diváka ani fotoeditora nezajímá, kolik snímků bylo vyfotografováno, než jste pořídili ten „dokonalý.“ Jediné, na čem záleží, je, že jste pořídili nádherný snímek. Čím více nápadů a odvahy k experimentování, tím lépe pro VÁS a VAŠE fotografie. I když převážná většina snímků vytvořených během takového fotografování skončí v koši, vždy se naučíte něco nového a rozšíříte své znalosti.

Autor a fotograf: Marcin Dobas

Fotogalerie

Všechny snímky byly pořízeny s následujícím vybavením