Mobile Version Hide

K prohlížení využíváte internetový prohlížeč Internet Explorer 6. Tento prohlížeč je již zastaralý.
Pro bezpečné a spolehlivé prohlížení stránek doporučujeme, abyste upgradovali na některý z následujících prohlížečů:

Firefox / Safari / Opera / Chrome / Internet Explorer 8+

Příroda a divočina

Fotografování zvířat ve volné přírodě přináší často řadu nezdarů a občas nějaký ten malý úspěch. Čím více mám na paměti tato slova, tím méně si připadám frustrovaný. A mohu zde uvést několik důvodů.
Za prvé, zvířata přijdou, přiletí, nebo se připlíží do naší blízkosti, jen když se jim bude chtít. Poté s námi zůstanou, jen dokud necítí ohrožení, a to je jediná chvíle, kdy můžeme udělat dobrý snímek. Z tohoto důvodu jsme často nuceni používat různé maskovací techniky, které nám umožní splynout s okolím a zůstat neviditelní.

Za druhé, počasí často bývá ještě vrtošivější než zvířata, která se snažíme fotografovat. Vždy se několikrát denně dívám na předpověď počasí, ale je to k ničemu, protože se spletou snad pokaždé, když vyrazím do terénu. Nedávno v Polsku byl jeden den jako druhý - obvykle zataženo, teplota kolem nuly a nekonečná plískanice. Mírný mráz, pár centimetrů sněhové pokrývky - a následně tání spolu s deštěm, které snadno promění ráz zimní krajiny v pozdní rozblácený podzim.

A třetí, z pohledu tohoto článku nejdůležitější věcí, je fotografické vybavení, které používáme. Je jasné, že bychom jej měli důkladně znát, abychom mohli ve zlomku vteřiny a bez oddálení oka od hledáčku korigovat většinu nastavení podle neustále se měnících podmínek fotografované scenérie. Ptáte se proč? Dva prví důvody jsem již zmínil. Divoká zvířata nejsou modely v ateliéru, které pózují, jak dlouho je potřeba, a skončí, až když fotograf zavelí „hotovo“. Akce spatřená v hledáčku může skončit stejně rychle, jako začala. Moderní technologie jsou jediným spojencem fotografa v tomto nerovném boji s nepřízní osudu. Je dobré vědět, jak je používat.

Nový OM-D E-M1X nabízí několik zajímavých a každému fotografovi přírody dobře známých funkcí. Rychlá a naprosto tichá závěrka (60 fps), funkce Pro Capture, funkce Live Composite nebo, což je novinka ve fotoaparátech Olympus, programovatelný autofokus, rozpoznávání a sledování objektů, či nahrávání videa se snímkovou frekvencí 120 fps. Všechny tyto funkce fotoaparátu zvyšují efektivitu v terénu. Při sledování divočiny tak neztratíme ani vteřinu. Po důkladném obeznámí s návodem E-M1X jsem se rozhodl provést první testy na vrabcích a datlech.

Abych vytvořil skvělou příležitost k otestování nových funkcí fotoaparátu v praxi, postavil jsem nejdříve na kraji lesa krmítko, které mělo přilákat nejrůznější druhy sýkorek. Plán byl jednoduchý. Po vystopování větve, kterou si ptáci obzvlášť oblíbili, jsem nastavil pracovní rozsah autofokusu na dva metry před a dva metry za větev. Fotoaparát tak zaostřoval pouze ve vybrané oblasti a nedocházelo k náhodnému zaostření na objekty v pozadí. V druhém kroku jsem omezil autofokus na jednu horizontální linii tak, aby byla rovnoběžná s vybranou větví. Následně jsem zaostřil kousek nad větev, což umožnilo fotoaparátu ostřit pouze na hlavu ptáků a nedetekovat jiné části těla nebo větev. V terénu se všechno děje strašně rychle, jak je patrné z přiloženého videa, které ukazuje, jak to v zákulisí skutečně vypadá. V praxi není jisté, kde se pták nakonec rozhodne přistát, a než bych zvládl ručně nastavit bod automatického zaostření, nejspíš by uletěl.

Díky všem výše uvedeným funkcím jsem mohl využít každý zlomek vteřiny, během níž se pták posadil na větev vedoucí ke krmítku. Rozhodl jsem se zvednout laťku obtížnosti a vyfotografovat ptáka s roztaženými křídly, jak míří na přistání. Za tímto účelem jsem zapnul funkci Pro Capture, která při namáčknutí spouště začne ukládat snímky do vyrovnávací paměti. Při plném stisku spouště se pak posledních 35 snímků uloží na paměťovou kartu. Tuto funkci jsem si oblíbil již v létě při fotografování káňat. Tehdy jsem vytvořil ukázkové video. Speciálně jsem zvýraznil momenty, kdy jsem namáčkl spoušť a kdy jsem ji stiskl nadoraz. Ale také moment, kdy jsem si všiml, že pták dosedl na větev. Rozdělil jsem film do dvou částí. První ukazuje snímky bez použití funkce Pro Capture a druhá část ukazuje všechny záběry, které jsem byl schopen pořídit díky funkci Pro Capture. Nedokážu si představit práci fotografa divoké zvěře bez použití této funkce. Je jednoduše brilantní!

Autor a fotograf: Lukasz Bozycki

Všechny snímky byly pořízeny s následujícím vybavením