Mobile Version Hide

K prohlížení využíváte internetový prohlížeč Internet Explorer 6. Tento prohlížeč je již zastaralý.
Pro bezpečné a spolehlivé prohlížení stránek doporučujeme, abyste upgradovali na některý z následujících prohlížečů:

Firefox / Safari / Opera / Chrome / Internet Explorer 8+

Příroda a divočina

V první části svého vyprávění jsem se již zmínil, proč fotografování zvířat ve volné přírodě přináší často řadu nezdarů a jen občas nějaký ten malý úspěch. A vysvětlil jsem také, proč při fotografování ptáků použít Pro Capture. V této části popíšu, jak jsem svým OM-D E-M1X fotografoval ptáky.

Autofokus omezený na 4 metry, jedna linie s AF body, režim Pro Capture s kontinuálním automatickým zaostřováním a do poloviny namáčknuté tlačítko spouště. Pokaždé, když jsem na obrazovce uviděl ptáka na větvi s další letící sýkorkou na pozadí, stiskl jsem spoušť nadoraz. Když uvážím, jakou rychlostí se sýkorky pohybovaly, dosáhl jsem svého cíle neuvěřitelně rychle. To vše díky kombinaci několika funkcí E-M1X.

Datel je obdařen zcela jedinečným jazykem, který dokáže vysunout až na vzdálenost několika palců. Takže jsem začal snít o tom, že tento jazyk vyfotografuji. Po několika hodinách sledování a ukrývání dlouho očekávaný model konečně přeletěl. Podle šedé hlavičky jsem poznal, že je to samička. Samečci totiž mají hlavičku výrazně červenou. Když se pták dostatečně osmělil, začal blíže zkoumat své okolí, maskován svým přirozeným zbarvením. Po několika úspěšných portrétních záběrech jsem se rozhodl zvednout laťku ještě výše a vyfotografovat štíhlou, ostnatou špičku jazyka, která datlům slouží k vytahování hmyzu z úzkých chodbiček. Nechtělo se mi věřit, že by byl autofokus schopen ve zlomku okamžiku přeostřit z oka na špičku prodlouženého jazyka.

Přesto jsem čekal na správný moment, kdy se samička otočí ke mně tak, abych ji viděl proti rozostřenému pozadí. Zvýšil jsem citlivost AF na maximum, abych umožnil okamžité zaostření na jazyk. K mému překvapení autofokus v E-M1X prokázal svou mimořádnou rychlost a přesnost a hned první a jediný pokus byl dokonale úspěšný. Jsem si téměř jistý, že s jiným modelem fotoaparátu nebo jiným systémem by se mi nikdy nepodařilo tento snímek pořídit.

Jediným mrknutím oka se celá scéna změnila. Objevil se strakapoud a rovnou se připojil k mému modelu. Ptáci chvíli tančili kolem kmene mrtvého stromu. Okamžitě jsem přeorientoval fotoaparát na výšku. Analogicky umístěna funkční tlačítka E-M1X mi umožnila efektivně využít příležitost těchto několika vteřin. Idylická situace byla bohužel přerušena náhlým a neočekávaným útokem sokola, smrtonosného nepřítele všech ptáků. Maskování mojí ptačí přítelkyně tentokrát nezafungovalo. Strakapoud patrně příliš rozptýlil její pozornost. Po několika vteřinách pozorování, jak pták trhá svou kořist na kusy, jsem se rozhodl vše zaznamenat s využitím rychlosti 120 fps. Zbytek dne jsem strávil sám ve své pozorovatelně a čekal na západ slunce.

Po miliardy let se příroda řídí svými vlastními zákony a my lidé jsme jen nepatrné kolečko, které by nemělo zasahovat do těchto procesů. Mnohokrát jsem byl svědkem nádherných a úchvatných scén, ale byly mezi nimi i takové, které mne dohnaly k slzám. Nezapomínejme, že od zvířat nemůžeme očekávat morální nebo etické chování odpovídající našim normám. Přijmeme-li svůj osud a budeme žít v harmonii a s respektem k ostatním živým bytostem, může být svět ještě nádhernějším místem.

Autor a fotograf: Lukasz Bozycki

Může vás také zajímat